Rotvajler

Povídání o rotvajlerech

Rotvajleři jsou v současnosti velmi oblíbeným plemenem. V řadě zemí se dokonce řadí mezi deset nejoblíbenějších plemen. Svoji popularitu si tito psi zasluhují především díky vyrovnané, přátelské povaze a zároveň vlastnostem výborného hlídače.

 

Rotvajler je pes pro zkušeného chovatele

O této rase často koluje mylný názor, že se jedná o psy zlé, drsné a nebezpečné, kteréžto předsudky jsou umocněny i jejich robustní postavou. Ano, rotvajleři mohou být útoční a nebezpeční (stejně jako jiní psi), avšak za jejich agresí je vždy nesprávný způsob výchovy a socializace. Díky síle a váze, kterou dospělí psi disponují (cca 50 kg), mohou být útoky vskutku nebezpečné, proto by si toto plemeno měl pořídit pouze zkušený chovatel. Mezi vlastnosti, kterými by měl majitel rotvajlera disponovat, patří dominance, důslednost, stálost a klidná povaha.

 

Pracanti v minulosti i dnes – to je rotvajler

Prapředci dnešních rotvajlerů byli již od dob vojenských invazí antického Říma využíváni jako psi pracovní. Pomáhali tehdy vojákům nahánět zabavený dobytek a doprovázeli legie během dobyvatelských tažení Evropou jako strážci a ochránci. O pár století později se tito silní a nebojácní psi začali využívat především v Německu při obchodu s dobytkem – pomáhali hnát stádo a zároveň sloužili jako ochránci svého majitele před loupežníky. Oblíbeni byli i mezi řezníky, kteří využívali sílu rotvajlerů k tažení vozíků s masem a pro přepravu utržených peněz v obojku. Tito psi pracují i dnes. Jsou totiž uznáni jako oficiální služební plemeno a využíváni pro výcvik např. u policie.

 

Péče o rotvajlera není náročná

Rotvajleři nejsou nároční na péči. Občas jim stačí vykartáčovat srst, uši, oči nebo zuby jim v případě potřeby vyčistíme, drápy zastřihneme. Nejsou náchylní ani k nemocem. Občas se samozřejmě mohou potýkat se zažívacími problémy či alergií, ale obecně se jedná o zdravé psy. Samozřejmostí je dbalost očkování a průběžného zbavování vnitřních i vnějších parazitů. Na co jsou však nároční, je aktivní pohyb. Každý, kdo si chce tohoto psa pořídit, musí dobře posoudit, bude-li schopen tuto potřebu v dostatečné míře uspokojit. Před pořízením nezapomeňme ani na fakt, že rotvajleři toho hodně sní, což s veterinární péčí bude mít značné dopady na rodinný rozpočet.

 

Jak vybrat štěně rotvajlera

Pokud se po dobré úvaze rozhodneme, že budeme schopni být rotvajlerovi dobrými pány, zaměřme se nyní na výběr štěněte. U rotvajlerů je značný povahový rozdíl mezi fenkou a psem, který je větší, silnější a především dominantnější. Některým chovatelům může být na obtíž říje feny, která probíhá 2x ročně. Samci také více močí, což může být nepříjemné majitelům-zahrádkářům. Dále zvážíme i to, k jakému účelu si rotvajlera pořizujeme. Na výstavu? Na výcvik? Nebo „jen“ jako kamaráda? Dle toho klademe i důraz na vzhled a povahu rodičů štěněte. Psa kupujeme raději od prověřeného, zkušeného chovatele, ke kterému si lze sehnat reference. Vyptává-li se chovatel až příliš, berme to jako známku toho, že mu na psech skutečně záleží. Při první návštěvě vnímáme i prostředí, ve kterém štěňata žijí. Ona i jejich matka musejí vypadat zdravě, bez nafouklých bříšek, zplihlé srsti či stop průjmu. Měla by být mazlivá a zvědavá. Apatičnost či plachost nejsou dobrými znameními. Všímáme si i chování feny a majitele vůči svým svěřencům.