Výchova a výcvik rotvajlera

Jak na výchovu rotvajlera

Štěně rotvajlera a loužičky

Štěně začínáme vychovávat hned první den jeho příchodu do nové rodiny. První krůček k tomu, abychom získali spolehlivého hlídače i oddaného přítele, jsou hygienické návyky. Za loužičky či hromádky vykonané doma, psa netrestáme. V klidu ho odneseme ven, nejlépe na místo, kde se obvykle vyprazdňuje. Velmi vhodné je pro tuto činnost zavést i nějaké označení, např. „bobek“ či „čůrej“ – štěně se tak naučí ulevit si na povel.

 

Štěně a seznámení se s okolím

Ve 2 – 3 měsících věku psa začínáme s učením v terénu. A to nejen v prostředí, které je mu důvěrně známé (město, statek,…), ale štěně co nejčastěji bereme i na místa, kde se setká s podněty, na které není zvyklé. Mladému psu je učitelem jeho pán, který ho neutěšuje, nedává mu najevo vlastní strach, který je klidný, rozhodný, pevný – pes tak přebírá tyto vzorce chování za své. Bojácnost se u těchto psů neakceptuje.

 

Principy výchovy rotvajlerů

U výchovy rotvajlerů se úspěšně používá metody cukru a biče. Pes však vždy musí vědět, za co je chválen či trestán. Musíme mu dopřát dostatek aktivního pohybu, především však u štěňat do jednoho roku dbáme na to, abychom je příliš nevyčerpávali. Vlastností, kterou musí disponovat chovatel rotvajlera zcela jistě, je důslednost, a to všech členů rodiny. Předejdeme tak tomu, aby dominantnější rotvajler nepřevzal vládu nad námi.

 

Výcvikové povely

Základní povely jsou „ke mně!“, „sedni!“, „lehni!“, „zůstaň!“ a „jdeme!“. S jejich vštěpováním můžeme u štěněte začít již velmi brzy, vzdáme se však přílišných očekávání a dlouhých výcviků. Volíme raději krátké výcvikové chvilky, které štěně baví. Důležitá je i vlastní dobrá nálada, neboť naše podrážděnost bude psa rozptylovat, a klidné místo. Jako poslední povel volíme „volno“.